Od počátku vzniku konceptu školy jsem věděla, že nutně potřebuji parťáka. Někoho, kdo bude o chodu školy vědět všechno co já, budeme vzájemně zastupitelní, tým bude mít oporu ve více lidech a kontinuita chodu školy bude zajištěná i ve chvílích, kdy nebudu z různých důvodů přítomná.

V kombinaci s touhou nastavit prostředí školy pro dospělé mnohem více jako svobodnou firmu než jako tradiční školu či hierarchicky řízenou společnost, mi to umožnilo uvažovat o rozdělení kompetencí, ne funkcí, o rozdělení rolí, ne titulů na vizitkách. Ještě než škola začala fungovat, už jsem hledala a díky šťastné shodě okolností i našla. Katku. Katku, která umí všechno, co já ne a kombinace nás obou jako by tvořila kompletní celek. Je pečlivá, trpělivá, jedná s rozvahou a má nadhled. Kromě toho si pamatuje i drobné detaily různých událostí a umí nás i díky tomu dostat k podstatě věci. Mojí vizi, kterou sdílela od samého počátku, uměla naplnit dílčími kroky. Dlouhé roky jsme o všem rozhodovaly společně, resp. jsme obě byly na stejných poradách, četly stejné dokumenty a sdílely své úkoly. Dokázaly jsme předvídat kroky té druhé a vzájemně se tak při rozhodováních během chodu školních dní doplňovat. Druhým rokem se snažíme naše role více oddělit, Katka se vrátila i ke své pedagogické práci a otevřely jsme novou pozici – aby se z dua mohlo stát trio.

U mě nadále zůstává řešení financí, podpora týmu, projekty a granty i nikdy nekončící koncepční práce. Katka se i ve spolupráci s další kolegyní Adrianou stará o školskou administrativu a pečuje o děti a rodiče, řeší složitější situace, komunikuje s poradnami a dalšími specialisty. Naše nová kolegyně Lucie doplní naše kapacity při každodenním rozhodování – bude předávat informace tam, kde budou potřeba a pomáhat tak kolegyním a kolegům ve chvílích, kdy my s Katkou jsme již neměly volné ruce.

Při zpětné reflexi rozhodnutí fungovat od začátku ve dvou vidím, že jsem měla obrovské štěstí. S někým jiným bychom to možná tak dlouho bok po boku neustáli. I přes riziko, že to nevyjde, bych ale všem, kteří o vlastním projektu uvažují a z jeho podstaty je podobný krok možný, takové rozložení sil doporučila. Nemít “ředitel a zástupce”, ale plnohodnotný tandem ve vedení. Protože tíhu rozhodování pak nenese osaměle jen jeden člověk, ale dva. A ve dvou se to lépe táhne…

Tandemisté
V chodu školy jsme fungování ve dvojici přenesli i do jednotlivých tříd. Třídní učitelé, v našem případě dospělí odpovědní za věkově smíšenou skupinu dětí, kteří se s nimi během týdne potkávají i na části programu, mají na starost poměrně malou skupinu dětí (12 – 16). I přesto se nám přibrání “dalšího do party” osvědčilo. Z pohledu “úvazků” je v každé třídě třídní naplno, tandemista napůl. Některé dny jsou tedy se skupinou ve dvou, některé části týdne samostatně. To nejcennější je opět možnost sdílet – nést odpovědnost za děti ze skupiny ve dvou. Radit se, plánovat, chystat… Tandemisté nám umožňují ještě více personalizovat vzdělávání jednotlivých dětí, nabízet jim bezpečný prostor, kde se mohou věnovat činnostem, které je zajímají a rozvíjí.

Důležité bylo v tandemu od začátku pamatovat na sdílení materiálů – v tom byla naše společná práce s dokumenty na Disku nebo v Trellu, kterou ve Vele využíváme tak jako tak, výhodou. Dobré je jasné rozdělení odpovědností, ne všemu je potřeba věnovat se ve dvou. A hodí se společné know-how na technologie a aplikace – sdílení přístupů, hesel apod. Pro každodenní práci je pak v týmu pedagogů samozřejmostí sdílení informací o dětech, jejich pokrocích a plánech. Důležité je vzájemné informování o nastavení pravidel a jejich případném porušování a důsledcích tak, aby postup dospěláků ve škole byl jednotný. I tento faktor funguje napříč celou školou, tandem je jen jedno z dalších míst, kde se o součinnost všech zúčastněných snažíme. Tandemisty nevnímáme jako asistenta pedagoga, tak jako tandem ve vedení nevnímáme jako ředitele a zástupce. Jsou to další plnohodnotní, zodpovědní, samostatní dospělí, kteří se starají o děti v konkrétní skupině. Kromě své činnosti v konkrétní třídě mají všichni tandemisté vypsané i své vlastní aktivity (hodiny) – na které dochází v průběhu pololetí děti z různých skupin.
V podmínkách pro přijímání nových kolegyň a kolegů na tuto pozici figurují organizační schopnosti a široký přehled, různorodé zájmy, které mohou následně sdílet s dětmi.

Práce s lidmi, ať již velkými nebo malými, je pro psychiku jednou z nejnáročnějších. Být na to ve dvou, a ve Vele navíc v celoškolním sehranném týmu, je určitě výhoda.

Přeji vám, abyste měli v novém roce nablízku alespoň jednu pomocnou ruku.
Eva