Slovní hodnocení

Ve čtvrtek 23. ledna, právě včas před příchodem pololetí, se ve Vele uskutečnilo další setkání z cyklu Na palubě. S rodiči tentokrát probírala Katka slovní hodnocení. Určeno bylo zejména těm, kteří se s takovou formou vysvědčení ještě nesetkali – ve Vele tedy někteří letošní přestupující a rodiče dětí z prvního ročníku.

Probírali jsme pravidla pro psaní slovního hodnocení, která má škola zavedené. Co v textu děti a rodiče najdou a čemu se naopak snažíme vyhnout. Co je popisná zpětná vazba, o kterou se ve škole snažíme. Téma jsme rozšířili na téma zpětné vazby obecně.

Popisná zpětná vazba

• Obsahuje jasné a konkrétní informace o tom, co lze změnit,
• zaměřuje se na učení / chování jednotlivce, popis konkrétních situací, nehodnotí osobnost nebo vlastnosti,
• zahrnuje informace, co se v daných situacích daří s ohledem na domluvené cíle,
• většinou obsahuje návrh na zlepšení nebo důsledky, které mohou nastat, pokud nedojde / dojde ke změně.

Kdy využíváme zpětnou vazbu a jak

• Při diskuzi nad Mapou,
• při hodnocení Mapy ve dvojici či na kruhu,
• při obecné diskuzi o pravidlech na kruhu ve třídě,
• při spontánních situacích nad textem, obrázkem, při řešení konfliktní situace,
• při konzultacích s rodiči / s rodiči a dětmi,
• v týmu.

Prvky zpětné vazby pak využíváme i ve slovním hodnocení na vysvědčení

Proč?

• Protože podporuje učení a vnitřní motivaci,
• podporuje talent a směrování výkonu (pojmenování ideálního stavu),
• vytváří bezpečný prostor, chyba je norma (běžná součást učení),
• pomáhá při sebeuvědomění a seberegulaci,
• podporuje hledání ideálního řešení.

Jak?

• Apelujeme na sebehodnocení (klademe podpůrné otázky ke klíčovým momentům),
• využíváme kritérií, škály a cílení (potřeba porovnávání – kde jsem byl na začátku, kde jsem teď a kam se chci dostat),
• vyzýváme k hledání chyby
• a pomáháme dítěti ke zvědomění, že hodnocení dalších dětí nebo dospěláků je subjektivní.

Ve Vele píše slovní hodnocení celý tým dospělých, kteří se o děti starají. Někteří přispějí jednou větou, “strážci Mapy” (třídní učitelé) pak píší průměrně 1 A4 textu pro děti na prvním stupni a 2 A4 pro děti starší. Katka přinesla na ukázku anonymizované vysvědčení z loňského roku, to letošní nabízíme k nahlédnutí tady. Pro potřeby sociálních sítí jsme zvolili fiktiviní dítě i fiktivního dospělého.

Děti ve Vele vysvědčení nepotřebují. Vědí průběžně, “jak na tom jsou”. Vědí, co jim jde a co ne, co je baví, a v čem se chtějí zlepšit. Zpětnou vazbu dostávají i dávají každý den.

V hodnocení se důsledně vyhýbáme:

• nálepkování „ Jsi hodná a milá holka.“ u nás ve škole neuslyšíte

místo toho můžete slyšet větu „Ve třídě jsi oporou mladším dětem.“ Daří se Ti s nimi komunikovat a při spolupráci s nimi odhadnout množství pomoci, kterou potřebují.”

• porovnávání „Zkus se víc snažit, koukej, jak to ostatním jde.“

místo toho…: „Krátké věty se ti daří napsat správně, v delších občas chybuješ. Věty s chybami ti označím, aby sis je mohl opravit.“

• zobecňování „Pořád všechny rušíš.“

místo toho…: „Když na ranním kruhu skáčeš dětem do řeči, ruší to i ostatní.“

• osobní hodnocení „Tvoje práce je radost opravovat.“

místo toho…: „Ve svých kvízech jsi vždy získal alespoň 80%.“

Slovní hodnocení je konkrétnější, podrobnější, může obsahovat sebehodnocení, navíc se oproti klasifikaci věnuje i dovednostem, nejen znalostem. Umožňuje hodnotit pokrok jednotlivých dětí, srovnávání nesrovnatelného v něm nemá místo.

Články, studie a rozhovory, které se věnují různým formám slovního hodnocení sleduje např. EDUin.